st05242017

Last update09:26:55 PM

Font Size

Profile

Menu Style

Cpanel
Back Jste zde: Domů Aktuality Zpravodajství Volba vladyky Rastislava je zcela neplatná tzn. nikdy metropolitou nebyl !!!

Volba vladyky Rastislava je zcela neplatná tzn. nikdy metropolitou nebyl !!!

Číslo protokolární: 836

Určeno Ústřednímu sekretariátu Svaté pravoslavné autokefální Církve v českých zemích a na Slovensku, v Praze.

Na ctihodný pokyn Jeho Všesvatosti Ekumenického patriarchy Bartoloměje a v souladu s jednomyslným rozhodnutím Posvátného Synodu vás tímto informujeme, a skrze Vás také Církev v českých zemích a na Slovensku, že v návaznosti na spolupráci mezi Jeho Všesvatostí, našim Patriarchou, a na jedné straně Synodální komisí pro mezipravoslavné záležitosti a na druhé straně oficiální Delegací Církve v českých zemích a na Slovensku, pod vedením jeho Přeosvícenosti, Metropolity Juraje michalovského (pozn. „metropolita“ je doslovný překlad, v terminologii Ekumenického Patriarchátu jsou všichni naši eparchiální biskupové metropolité), jež se udála v rámci jejich návštěvy ve Svatém centru (Ekumenickém Patriarchátu, pozn. dále jen „EP“).
2. března 2015, Ekumenický patriarcha očekával až do dnešního dne předložení (písemného návrhu) ve dvou dosud nedořešených záležitostech, konkrétně, a sice za prvé: ve věci sblížení Ústavy Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku s požadavky Patriaršího Synodální Tomosu z roku 1998 ve smyslu prohlášení její kanonické autokefality; a za druhé ve věci (podání) žádosti o sdělení názoru Ekumenického patriarchátu na ustanovení archim. Izaiáše na post vikárního biskupa metropolity Simeona olomoucko-brněnského.

Od té doby, ačkoli uběhla doba téměř šesti měsíců, nedošlo k žádné komunikaci z vaší strany směrem k úřadům Matky Církve. Naopak, v důsledku vícera nedávných a nekanonických aktivit a činů, jakými byly: ustanovení jerom. Michaela Nardara (pozn. mělo by jít o Dandára) arcibiskupem pražským, jakož i přesun odstoupivšího bývalého „arcibiskupa pražského Jáchyma na post vikárního biskupa Jeho Přeosvícenosti metropolity Rastislava prešovského (pozn. „metropolita“ zde – tj. dle terminologie EP – má význam jiný, než v PCČZS, jde o eprachiálního biskupa), se celá věc poměrně značně zkomplikovala, takže neponechala Matce Církvi žádnou možnost k vyřešení tohoto stavu v rámci (církevní) shovívavosti (ikonomie).

A zatímco ctihodný Primas Prvního trůnu Církve Konstantinopolské s trpělivostí očekával z vaší strany příslušné předložení (pozn. písemných návrhů a žádostí v duchu prvního odstavce.) v souladu s tím, co bylo dohodnuto, a také proto, aby bylo možno vyřešit nastanuvší záležitost v mezích shovívavosti (ikonomie), dostalo se k pozornosti Ekumenického patriarchátu, že osoba mezi těmi, kteří jsou především zodpovědní za nastanuvší anomálii, Jeho Přeosvícenost Metropolita Rastislav prešovský, místo toho, aby si uvědomil svoji chybu a hledal způsoby její nápravy, naopak pokračoval ve smyslu vynesení neakceptovatelných výroků, které byly extrémně urážlivé, irelevantní a dokonce nepřátelské vůči Matce Církvi Konstantinopolské, která přinesla Světlo svatého Evangelia do jeho země. Tyto výroky postrádaly jakýkoli smysl moudrosti a pokory, a byly pouze zacíleny ze strany Jeho Přeosvícenosti za účelem přesvědčení těch (pozn. osob, lidí) neznalých (co se týče kanoničnosti této věci) o správnosti jeho vlastních názorů a jednání.

Bohužel, pozice a výroky Jeho Přeosvícenosti Metropolity Rastislava proti nejsvětější instituci Ekumenického patriarchtáu a jeho ctihodnému Primasovi, Jeho Všesvatosti Ekumenickému patriarchovi Bartolomějovi, způsobily značný zármutek a pocit zmaru, zejména proto, že byly publikovány skrze internet a že byly formálně oznámeny Ekumenickému patriarchátu.

Ve světle těchto událostí Jeho Všesvatost Ekumenický patriarcha Bartoloměj a jeho Svatý Synod, poté, co ještě jednou zhodnotil celou věc ve své hloubce a šířce, předně odsuzuje toto neadekvátní, nekanonické a neakceptovatelné chování, jakož i výroky ze strany Metropolity Rastislava, které v žádném případě neodrážejí skutečnost ani pravdu, a uráží nejen instituci Konstantinopolské církve, která se ukázala být prospěšnou pro Pravoslaví jako celek, ale (uráží) také samu pospolitost, řád a tradici Pravoslavné církve tím, že do této urážky zahrnuje ctihodnou osobu Jeho Všesvatosti Ekumenického patriarchy, který je cele pohlcen svou službou pro (blaho) Pravoslaví celosvětově, jak je ze všech stran (všeobecně) uznáváno. Přesněji řečeno, protože jak Patriarcha, tak i Synod nejsou v souladu s tím s to uznat nekanonické kroky, které následovaly od odstoupení Jeho Blaženosti Kryštofa až do dnešního dne, (společně) usoudili a jednomyslně rozhodli, rovněž následně po vydaných prohlášeních Metropolity Rastislava, že zde není žádný prostor ani žádná možnost pro smír vůči tomu, co se událo.

A proto jsou nyní výše zmíněné události tímto dávány na vědomí, zatímco je oznámeno svatým místním pravoslavným Církvím, že Ekumenický patriarchát nemůže déle zastávat církevní shovívavost (ikonomii) při řešení záležitostí přihodivších se v Církvi v českých zemích a na Slovensku s ohledem na volbu jeho Primase; a proto naléhavě požaduje po Posvátném synodu a shromáždění duchovních a laiků spojené Pravoslavné autokefální Církve v českých zemích a na Slovensku, jsoucích si vědomi zkázy, k níž je vedeno kormidlo jejich místní Církve, aby přehodnotili celou věc ve světle anulování (zrušení platnosti) – jako nikdy neproběhnuvší nekanonické a všepravoslavně neuznané – volby výše řečeného Metropolity Rostislava na post Primase této Církve a přistoupili k volbě nového Primase v souladu s nařízeními Patriaršího Tomosu z roku 1998 a existující Ústavou Církve v českých zemích a na Slovensku.

Zůstávám s otcovskou láskou v Pánu a dávám na vědomí toto Rozhodnutí Ekumenického patriarchátu Vám a skrze Vás pro informaci všem hierarchům, jakož i Ústřednímu shromáždění duchovních a laiků Církve v českých zemích a na Slovensku.

V Ekumenickém patriarchátu dne 26. srpna 2015.

Archimandrita Bartoloměj Samaras

Vrchní sekretář

……………………………………………………………………………………………………………………………………………………………

Středobodem všeho je kauza vladyky Rastislava. Ve zkratce, EP píše, že volba vladyky Rastislava byla nekanonická, neplatná a že nikdy nebude uznána, mimo jiné i díky lživým výrokům vladyky Rastislava na adresu EP a sesterských Církví, kterými tento hierarcha prokázal naprosto nulovou moudrost a pokoru. Jeho „volba“ je neplatná ex tunc, tj. nikdy metropolitou (primasem PCČZS) nebyl. Tedy je potřeba provést volbu novou… a dovolím si říci, že si nejsem jistý, zda by tento „duchovní kádr“ (tj. vl. Rastislav) měl dostat šanci kandidovat, nejdůstojnější by byla jeho včasná abdikace z prešovské katedry.

Dále je tu zmínka o vladykovi Michalovi (byť s brutálně zkomoleným příjmením), u kterého nikterak není zpochybňováno jeho zvolení, ovšem jeho intronizace ano, a to vzhledem k tomu, že ji prováděl lžisynod, tj. vladykové Rastislav, Juraj a Jáchym, a to bez metropolitního správce vladyky Simeona, a EP je považována tedy za nekanonickou. Zde bych si dovolil podotknout, že vzhledem k tomu, že chirotonii vladyky Michala prováděli dva nepochybně kanoničtí biskupové, její platnost by byla fakticky nesmírně těžko zpochybnitelná, resp. kvůli přítomnosti vl. Rastislava, Juraje a Jáchyma ji lze považovat za ne zcela kanonickou (tj. kvůli třem zmíněným lžisynodálním elementům), ale to ani trochu neznamená neplatnost, to EP v žádném případě nikdy neřekl a sotva řekne. Kanonicita a platnost nejsou synonyma, nekanonické věci lze ku prospěchu Církve řešit oikonomicky a tím se vše stane řádným od počátku (ex tunc – odpočátku), neplatné musí být provedeny znovu a budou platné ex nunc (od nynějška). Pochopitelně, oikonomie vyžaduje výrazné a neodkladné přičinění osoby, které se to týká, tj. zejména (je-li to prakticky možné) jaksi o správný přístup dle kanonického řádu, tedy o volbu správné cesty (přestože opožděnou).

Pak EP odkazuje na březnová jednání na Fanaru, kdy EP ještě uvažoval o oikonomickém řešení. Na tomto shledání vladyka Juraj zpochybňoval ustanovení vladyky Izaiáše a EP na to odpověděl šokovaně, jelikož sám žádné důvody pro takové závěry neshledal, avšak dodal, že veškeré námitky, jsou-li podložené, musí vladyka Juraj předložit písemně a EP je pak posoudí. Což vladyka Juraj slíbil, ale ani během 6 měsíců neudělal. Totéž platí pro vtělení Tomosu o autokefalitě do Ústavy, na kterém se obě delegace dohodly, že to bude provedeno v co nejkratší době a vladyka Juraj to slíbil, ovšem opět (stejně jako předchozí) nesplnil.

A nyní pár poznámek k té hromadě lží od „Kolektívu agentúry Pravoslávny spravodaj“ ve slovenském jazyce, které byly rozeslány dnes emailem po PCČZS a text můžete najít nahoře v tomto článku (kurzivou).

EP neříká, že přímo svěcení vladyky Michala je neplatné a nikdy nebude uznáno, mluví o nekanoničnosti, zřejmě především s ohledem na aspekt sborovosti a jednoty v pravdě, jelikož svěcení a intronizace byly bez účasti a požehnání vladyky Simeona (metropolitního správce) a především kroky biskupů lžisynodu Rastislava, Jáchyma a Juraje jsou EP od 1.4.2014 považovány za nekanonické. To znamená, že EP může chirotonii a intronizaci řešit shovívavostí (zrovna jako je tomu v Tomosu). A už vůbec EP nic neříká o postřihu vladyky Michala, který ve skutečnosti proběhl po rozvodu podepsaném tehdejším primasem naší Církve vladykou Nikolajem, což je doložitelné a zmíněné tvrzení ve slovenštině je jen trapnou pomluvou. Samozřejmě, má-li někdo důvodné pochyby o něčem, pak může řádnými prostředky iniciovat přezkum, ale to bych si dovolil pisatele upozornit na to, že by bylo daleko více namístě přezkoumat jednu starší žádost adresovanou naší Církvi z monastýru v Řecku, přesněji řečeno – žádost o kanonický soud kvůli skandálu, který tam kdysi způsobil jeden náš klerik, tento skandál se vepsal do dějin pravoslavné monastýrské avantgardy jako „Případ červených trenek“; spolu s tím není od věci přezkoumat jistý koupený diplom, že…

EP vskutku říká, že volba vladyky Rastislava je zcela neplatná (nulitní), tj. nikdy metropolitou nebyl a nebude uznán primasem PCČZS. O vladykovi Izaiášovi se píše jen to, že vl. Juraj zpochybňoval jeho ustanovení, avšak nepředložil jediný důkaz pro svá tvrzení, tedy EP sám nic rozhodně neinicioval (na rozdíl od kauzy vl. Rastislava), nic nežádá a o žádné vysvětlení ohledně vl. Izaiáše nestojí, podle EP vše bylo v pořádku, což vskutku bylo.

EP nežádá revokaci žádných voleb, „volbu“ vl. Rastislava přímo prohlásil za odpočátku a provždy neplatnou a volbu vladyky Michala ani jeho kanonickou způsobilost EP nikterak nezpochybňuje, pisatel ve slovenštině opět lže.

Zdroj: https://krizevcirkvi.wordpress.com/